BibleOne

23 Svými posly jsi pohaněl Panovníka, když jsi řekl: »Se svou nespočetnou vozbou jsem vytáhl do horských výšin na libanónské stráně. Pokácím tam statné cedry, skvělé cypřiše, vstoupím do jeho nejzazších koutů, do křovin a hájů.

24 Já jsem vykopal studny a napil se cizí vody, svými chodidly jsem vysušil všechny průplavy Egypta.«

25 Což jsi neslyšel, že zdávna jsem to připravoval, už za dnů dávnověkých to chystal? Nyní to uskutečním. V hromady sutin se změní opevněná města.

26 Jejich bezmocní obyvatelé jsou vyděšeni a zostuzeni, jsou jako bylina polní, zelenající se býlí, tráva na střechách, rez v obilí nepožatém.

27 Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš, jak proti mně běsníš.

28 Protože proti mně tak běsníš a tvá drzost stoupá do mých uší, provleču ti chřípím kruh a do úst vložím uzdu. Odvedu tě cestou, po níž jsi přišel.

29 Toto ti bude znamením: V tomto roce budete jíst, co vyroste samo, i druhý rok to, co samo vzejde, ale třetí rok sejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich plody.

30 Ti z Judova domu, kteří vyváznou a zůstanou, opět se zakoření a vydají ovoce.

31 Z Jeruzaléma vyjde pozůstatek lidu a z hory Sijónu ti, kdo vyvázli. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!"

32 Proto praví Hospodin o králi asyrském toto: "Nevejde do tohoto města. Ani šíp tam nevstřelí, se štíty proti němu nenastoupí, násep proti němu nenavrší.

33 Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův.

34 Budu štítem tomuto městu, zachráním je kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku."

35 Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla.

36 Sancheríb, král asyrský, odtáhl pryč a vrátil se do Ninive a usadil se tam.