5 Panošové řekli králi: "To je Haman, stojí na nádvoří." A král řek: "Ať vstoupí!" Ester 6:5
6 Haman vstoupil a král se ho otázal: "Co se má stát s mužem, kterého chce král poctít?" Haman si v duchu řekl: "Koho jiného než mne by chtěl král poctít?"
7 A odvětil králi: "Muži, kterého chce král poctít,
8 ať přinesou královské roucho, které oblékal král, a přivedou koně, na němž jezdil král, a na jeho hlavu ať vloží královskou korunu.
9 Roucho a kůň ať jsou odevzdány do rukou některého z královských velmožů a šlechticů, oni ať obléknou muže, kterého chce král poctít, ať ho na koni provedou po městském prostranství a před ním provolávají: Tak se jedná s mužem, kterého chce král poctít!"
10 Nato řekl král Hamanovi: "Pospěš, vezmi roucho a koně, jak jsi pověděl, a učiň tak židu Mordokajovi, který sedí v královské bráně. Nezanedbej ani slova z toho, co jsi pověděl!"
11 Haman tedy vzal roucho a koně, oblékl Mordokaje a provedl jej na koni po městském prostranství a provolával před ním: "Tak se jedná s mužem, kterého chce král poctít!"
12 Mordokaj se vrátil do královské brány, zatímco Haman spěchal domů smuten a se zakrytou hlavou.
13 Vypravoval své ženě Zereši a všem svým oblíbencům všecko, co ho potkalo. I řekli mu jeho mudrci a jeho žena: "Je-li Mordokaj, který je počátkem tvého pádu, původu židovského, nic proti němu nezmůžeš, ale podlehneš mu."
14 Ještě s ním rozmlouvali, když dorazili královi dvořané a spěšně odvedli Hamana na hostinu, kterou připravila Ester.
Ester, kapitola 7
1 I přišel král s Hamanem opět, aby popíjeli ve společnosti královny Estery.
2 Také tohoto druhého dne, když popíjeli víno, otázal se král Estery: "Jaká je tvá prosba, královno Ester? Bude ti splněna. Jaká je tvá žádost? Až do poloviny království bude ti vyhověno."
3 Královna Ester odpověděla: Jestliže jsem získala tvou přízeň, králi, a uzná-li král za vhodné, nechť je mi na mou prosbu darován můj život a na mou žádost můj lid.
4 Vždyť jsme byli prodáni, já i můj lid, aby nás vyhladili, povraždili a zahubili. Kdybychom byli prodáni jen za otroky a otrokyně, mlčela bych, neboť takové soužení by nebylo hodno, aby se jím král obtěžoval."
5 Zeptal se král Achašveróš, zeptal se královny Estery: "Kdo je to a kde je ten, který se opovážil udělat něco takového?"