BibleOne

22 Kdo tě nenávidí, budou oblečeni v hanbu, po stanu svévolných nezbude nic."

1 Jób na to odpověděl:

2 "Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?

3 Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.

4 On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?

5 On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;

6 zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.

7 Slunci rozkáže - a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,

8 sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,

9 on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.

10 Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.

11 Jde-li mimo mne, nevidím ho, míjí-li mě, ani ho nepostřehnu.

12 Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: »Co to děláš?«

13 Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.