BibleOne

2 Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou.

3 K čemu je ti dobré, že mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, že dáváš zářit záměrům svévolníků?

4 Cožpak máš tělesné oči, což se díváš stejně jako člověk?

5 Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muže,

6 že vyhledáváš můj přečin a že pátráš po mém hříchu?

7 Vždyť víš, že svévolník nejsem, a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.

8 Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.

9 Prosím, upamatuj se, že jsi mě učinil jako hlínu a že mě obracíš v prach.

10 Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?

11 Přioděl jsi mě kůží a masem, propletls mě šlachami a kostmi,

12 nakládal jsi se mnou milosrdně, dals mi život a tvůj dohled střežil mého ducha.

13 Ale ve svém srdci ukryls toto - bylo to tvým úmyslem, to vím - :

14 že proti mě budeš ve střehu, jestliže zhřeším, že nenecháš bez trestu můj přečin.

15 Běda mně, kdybych byl svévolně jednal! Ač jsem spravedlivý, hlavu nepozvedám, hanbou přesycen vidím své pokoření.