4 Jsem k posměchu i vlastnímu příteli, jemuž Bůh odpoví, když volá; v posměchu je spravedlivý, bezúhonný. Jób 12:4 5 Bezstarostný smýšlí o zániku pohrdavě, sám stojí pevně, když nohy jiných vrávorají!
6 Stany zhoubců zůstávají nerušené, v bezpečí jsou ti, kdo popouzejí Boha, i ten, kdo chce Boha mít v své moci.
7 Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví,
8 poučí tě i křoviska země, mořské ryby vyprávět ti budou.
9 Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila
10 a že v jeho ruce je život všeho, co žije, duch každého lidského tvora.
11 Zda nezkouší ucho slova jako patro ochutnává pokrm?
12 Což jen u kmetů je moudrost a rozumnost pouze v dlouhém věku?
13 Moudrost, ta je u Boha, i bohatýrská síla, u něho je rozvaha i rozum.
14 Co rozboří, nikdo nezbuduje, zavře dveře za někým a otevřít je nelze.
15 Když zadrží vody, přijde sucho, když je vypustí, pak podvracejí zemi.
16 U něho je moc i pohotová pomoc, patří mu, kdo chybuje, i ten, kdo svádí.
17 Rádce odvádí vysvlečené, ze soudců činí ztřeštěnce,
18 pouta králů rozvazuje, pásem ovazuje jejich bedra,