16 A kdybys pak počítal mé kroky, nedbal bys už mého hříchu, Jób 14:16 17 zapečetěna by byla do uzlíku má nevěrnost, moji nepravost bys zastřel.
18 Také hora se rozpadne a zřítí, i skála se pohne z místa;
19 voda kameny omílá, svým proudem odplaví prach země; tak ničíš naději člověka.
20 Dotíráš na něho vytrvale, dokud neodejde, měníš jeho tvář a vyhostíš ho.
21 Neví, jsou-li jeho synové ve cti, není mu známo, jsou-li v nevážnosti.
22 Tělo bolestmi ho souží, sám nad sebou truchlí."
Jób, kapitola 15
1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:
2 "Může moudrý člověk hlásat tak naduté vědomosti, naplnit si břicho větrem od východu?
3 Obhajovat se slovem, jež k ničemu není, řečmi, které neprospějí?
4 Ty sám porušuješ bázeň Boží, rozjímat před Bohem znemožňuješ.
5 Tvá ústa jsou zajedno s tvou nepravostí, jazyk chytrácký jsi zvolil.
6 Ne já, nýbrž tvá ústa tě usvědčují ze svévole, tvoje rty vypovídají proti tobě.
7 Jsi snad zrozen jako první z lidí, přišels na svět dříve než pahorky?
8 Vyslechls důvěrný rozhovor Boží, že strhuješ jen na sebe moudrost?