BibleOne

1 Když nejsou před Všemocným skryty časy, proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?

2 Mocní posouvají mezníky, pasou uchvácené stádo,

3 odvádějí osla sirotkům a vdově berou býka do zástavy,

4 ubožáky odstrkují z cesty; musejí se skrývat všichni utištění v zemi.

5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.

6 Sklízejí z pole, jež není jejich, oberou vinici svévolníka.

7 Nocují nazí, protože nemají oděv ani přikrývku v chladu;

8 prudkými horskými dešti promočeni nemají útočiště, ke skále se tisknou.

9 Tamti uchvacují sirotka od prsu, vymáhají zástavu od utištěného.

10 Tito chodí nazí, bez oděvu, hladoví snášejí cizím snopy;

11 mezi jejich zídkami lisují olej, šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,

12 ston umírajících zaznívá z města, prokláni volají o pomoc. Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.

13 Tamti se bouří proti světlu, neznají se k Božím cestám, nesetrvávají na jeho stezkách.

14 Za světla povstává vrah a vraždí utištěného ubožáka, i v noci se plíží jako zloděj.