BibleOne

13 Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.

14 Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?"

1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:

2 "Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.

3 Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,

4 mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.

5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,

6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.

7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.

8 Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?

9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?

10 Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?

11 Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.

12 Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?