4 Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem. Jób 28:4 5 Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;
6 v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.
7 Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,
8 mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.
9 Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,
10 do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,
11 zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.
12 Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?
13 Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.
14 Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
15 Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
16 nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.
17 Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,
18 natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly.