2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest? Jób 30:2 3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.