20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení. Jób 30:20 21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících."
Jób, kapitola 31
1 "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin?
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností?