2 Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá můj jazyk. Jób 33:2 3 Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném.
4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.
5 Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se!
6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.
7 Hle, nemusí tě přepadat strach ze mne, ani moje naléhání tebe tížit.
8 Řekl jsi to přede mnou a já jsem tvá slova slyšel:
9 »Ryzí jsem, prost přestoupení, jsem bez úhony, bez nepravosti.
10 Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,
11 sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.«
12 Hle, odpovídám ti: Zde nejsi v právu, neboť Bůh je větší než člověk.
13 Proč s ním vedeš spor? Že svými slovy neodpovídá?
14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.
15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,
16 tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal,