4 Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré. Jób 34:4 5 Jób řekl: »Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo.
6 Mám lhát? Proti svému právu mluvit? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.«
7 Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu,
8 spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi;
9 řekl: »Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.«
10 Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.
11 Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky.
12 Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví.
13 Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět?
14 Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl,
15 tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám.
17 Což může panovat ten, kdo nenávidí právo? Nebo Úctyhodného, jenž je spravedlivý, prohlásíš za svévolníka?
18 Je snad možno říci králi: »Ty ničemo« nebo urozeným: »Svévolníku«?