BibleOne

14 Jednu nazval Jemíma, druhou Kesía a třetí Keren-ha-púk.

15 Po celé zemi se nenašly tak krásné ženy, jako byly dcery Jóbovy. Otec jim dal dědictví jako jejich bratrům.

16 Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny i syny svých synů do čtvrtého pokolení.

17 I zemřel Jób stár a sytý dnů.

1 Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,

2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.

3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.

4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.

5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.

6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?

2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:

3 "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."

4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.