19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. Žalmy 9:19 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci, ať už pronárody stanou před tvým soudem!
21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé.
Žalmy, kapitola 10
1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?
2 Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!
3 Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.
4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle.
5 Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.
6 Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého."
7 V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
8 Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.
9 Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.
10 Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.
11 Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."
12 Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!