19 Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám. Žalmy 38:19 20 Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.
21 Ti, kdo odplácejí za dobrotu zlobou, za to, že se snažím o dobro, mě osočují.
22 Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože,
23 na pomoc mi pospěš, Panovníku, moje spáso!
Žalmy, kapitola 39
1 Pro předního zpěváka, pro Jedútúna. Žalm Davidův.
2 Řekl jsem si: Budu dbát na svoje cesty, abych se jazykem neprohřešil. Budu držet na uzdě svá ústa, dokud budu před sebou mít svévolníka.
3 Byl jsem zticha, mlčel jsem jak němý, ale nic se nezlepšilo, má bolest se rozjitřila.
4 Srdce pálilo mě v hrudi, v zneklidněné mysli mi plál oheň. Promluvil jsem svým jazykem takto:
5 Hospodine, dej mi poznat, kdy přijde můj konec a kolik dnů je mi vyměřeno, ať vím, kdy ze světa sejdu.
6 Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně.
7 Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne.
8 A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě.
9 Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!
10 Již jsem němý, neotevřu ústa, vždyť je to tvé dílo.