BibleOne

6 Nepřátelé o mně škodolibě mluví: "Kdy už zemře? Kdy zanikne jeho jméno?"

7 Přijde-li se kdo podívat, šalebně mluví, spřádá v srdci ničemnosti, vyjde ven a mluví.

8 Všichni, kdo mě nenávidí, šeptají si o mě, zlo mi strojí:

9 "Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane."

10 I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vypíná se nade mne a zvedá patu.

11 Ty však, Hospodine, smiluj se a dej mi povstat, abych jim to splatil.

12 Že sis mě oblíbil, poznám z toho, že nade mnou nezazní ryk nepřítele.

13 Ujal ses mne pro mou bezúhonnost, postavils mě navěky před svou tvář.

14 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků na věky. Amen. Amen.

1 Pro předního zpěváka. Poučující, pro Kórachovce.

2 Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!

3 Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?

4 Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?"

5 Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.