5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru. Žalmy 62:5 6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.
7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
9 Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
10 Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
11 Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.
12 Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.
Žalmy, kapitola 63
1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.
2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.
3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu;
4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem.
5 Proto ti žehnám po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně.
6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu.