5 Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů, Žalmy 74:5 6 nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.
7 Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.
8 V srdci si řekli: "Jejich rod úplně vyhubíme!" Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.
9 Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.
10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?
11 Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi!
12 Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy.
13 Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy,
14 rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,
15 rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky.
16 Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,
17 ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
18 Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.
19 Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň,