BibleOne

2 Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!

3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.

4 Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý.

5 Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.

6 Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.

7 V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:

8 Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?

9 Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?

10 Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování?

11 Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.

12 Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.

13 Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.

14 Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš?

15 Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.