8 Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš. Žalmy 88:8 9 Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska.
10 Oči mám zkalené utrpením, po celé dny jsem tě, Hospodine, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně.
11 Což pro mrtvé budeš konat svoje divy? Povstanou snad stíny a vzdají ti chválu?
12 Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy?
13 Což jsou známy v temnotě tvé divy, tvoje spravedlnost v zemi zapomnění?
14 Hospodine, pomoz, k tobě volám, ráno má modlitba přichází k tobě.
15 Hospodine, proč jsi na mě zanevřel a svou tvář přede mnou skrýváš?
16 Jsem ponížen a od mládí hynu, snáším tvé hrůzy, nevím si rady.
17 Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu, děsuplné rány tvé mě umlčely,
18 ze všech stran se na mě denně hrnou jako vody, všechny najednou mě obkličují.
19 Přítele a druha jsi mi vzdálil, jenom temnoty se ke mně znají!
Žalmy, kapitola 89
1 Poučující, pro Étana Ezrachejského.
2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.
3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost,