34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, Žalmy 89:34 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi?
37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce,
38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky."
39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil.
40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi.
41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán.
43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost.
44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji.
45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem.
46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?