20 Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří; Žalmy 104:20 21 lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy.
22 Slunce vychází a stahují se, v doupatech se ukládají k odpočinku.
23 Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.
24 Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.
25 Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých,
26 plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl.
27 A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm;
28 rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.
29 Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.
30 Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země.
31 Hospodinova sláva potrvá věčně! Hospodin se bude radovat ze svého díla.
32 Shlédne na zemi a ta se třese, dotkne se hor a kouří se z nich.
33 Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.