5 Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí. Žalmy 109:5 6 Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane.
7 Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích.
8 Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný.
9 Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou.
10 Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit.
11 Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí.
12 Ať nemá nikoho, kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm.
13 Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení.
14 Ať Hospodin pamatuje na nepravost jeho otců a hřích jeho matky vymazán ať není.
15 Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich
16 za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci.
17 Miloval zlořečení, ať ho postihne! O požehnání nestál, ať se ho vzdálí!
18 Zlořečení oblékal jak šaty; ať mu pronikne nitrem jak voda, ať mu prostoupí kosti jak olej.
19 Ať mu je jako roucho, kterým se halí, opaskem, kterým se přepásává ustavičně.