50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život. Žalmy 119:50 51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
56 Mně připadl tento úkol: ustanovení tvá zachovávat.
57 Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov.
58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl.
59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy.
60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat.
61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon.
62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy.
63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.