Žalmy, kapitola 131
1 Poutní píseň, Davidova. Nemám, Hospodine, domýšlivé srdce ani povýšený pohled. Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu, Žalmy 131:1 2 nýbrž chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky, jako odstavené dítě je ve mně má duše.
3 Čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.
Žalmy, kapitola 132
1 Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,
2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:
3 "Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,
4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,
5 dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!"
6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.
7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.
8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!
9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.
10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.
11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost - nevezme to nazpět: "Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.
12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu."