25 Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné. Žalmy 136:25 26 Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.
Žalmy, kapitola 137
1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.
2 Své citary jsme v té zemi zavěsili na topoly,
3 když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: "Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!"
4 Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?
5 Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.
6 Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.
7 Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: "Bořte! Bořte do základů!"
8 Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
9 Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.
Žalmy, kapitola 138
1 Davidův. Celým svým srdcem ti vzdávám chválu, přímo před bohy ti zpívám žalmy,
2 klaním se ti před tvým svatým chrámem, tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost; svou řeč jsi vyvýšil nad každé své jméno.
3 Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu.
4 Hospodine, všichni králové země ti vzdají chválu, až uslyší, co jsi vyřkl.