15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země. Žalmy 139:15 16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
Žalmy, kapitola 140
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Vysvoboď mě, Hospodine, od člověka zlého, chraň mě proti násilníku,
3 proti těm, kdo mají v srdci zlé úmysly a den ze dne se srocují k bojům,
4 jazyky si ostří jako hadi, za rty mají jed jak zmije.
5 Ochraňuj mě, Hospodine, před rukama svévolníka, chraň mě proti násilníku, proti těm, kdo zamýšlejí podrazit mi nohy.