3 Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku, Žalmy 141:3
4 nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci.
5 Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, je to pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit.
6 Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova.
7 Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti.
8 K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti,
9 ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností!
10 Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu!
Žalmy, kapitola 142
1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.
2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,
3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.
4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.
5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.
6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!
7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.