2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil, Přísloví 6:2 3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.
4 Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.
5 Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.
6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,
13 mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.
14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
15 Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností: