21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. Přísloví 17:21 22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.
23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.
24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.
25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.
26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.
27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.
28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Přísloví, kapitola 18
1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.
2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.
3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.
4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.
5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.
6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.
7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.