2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. Přísloví 21:2 3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť.
4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.
5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek.
6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt.
7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo.
8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý.
9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.
10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.
11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání.
12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu.
13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane.
14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení.
15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti.
16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů.