14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! Píseň písní 2:14
15 "Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!"
16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích.
17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.
Píseň písní, kapitola 3
1 Noc co noc hledala jsem na svém lůžku toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.
2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí, vyhledám toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.
3 Našli mě strážci obcházející město: "Toho, kterého tolik miluji, jste tu neviděli?"
4 Potom, jen co jsem od nich odešla, hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji. Uchopila jsem ho a už ho nepustím, dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokojíku té, jež mě počala.
5 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
6 "Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?"
7 Hle, jeho lože - lože Šalomouna, šedesát bohatýrů okolo stojí, bohatýrů z Izraele.
8 Všichni drží v rukou meče, vycvičeni k boji, každý po boku má meč proti nočnímu děsu.
9 Nosítka král si zhotovil, král Šalomoun, ze stromů libanónských.
10 Sloupky k nim zhotovil stříbrné, opěradlo zlaté, sedadlo purpurové. Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer.
11 Vyjděte jen a pohleďte, sijónské dcery, na krále Šalomouna, na korunu, jíž ho korunovala jeho matka v den jeho svatby, v den, kdy jeho srdce naplnila radost.