13 Vydáváš vůni jako sad s jablky granátovými, s výtečným ovocem, hennou i nardem, Píseň písní 4:13
14 s nardem a šafránem, puškvorcem, skořicí, se vším kadidlovým stromovím, myrhou a aloe, se všemi balzámy nejlepšími.
15 Jsi pramen zahradní, studna vody živé, bystřina z Libanónu.
16 Probuď se, vánku severní, přijď, vánku jižní, ať voní moje zahrádka, ať její balzámy proudí jak bystřiny, ať přijde do své zahrady můj milý a jí výtečné ovoce její.
Píseň písní, kapitola 5
1 Do zahrady své jsem přišel, sestro má, nevěsto, sbíral jsem svou myrhu a svůj balzám, z plástve jsem jedl svůj med, pil víno své a mléko. Jezte, přátelé, a pijte, opájejte se laskáním.
2 Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: "Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční."
3 Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?"
4 Můj milý prostrčil otvorem ruku a celé mé nitro ze zachvělo před ním.
5 Vstala jsem otevřít milému svému. Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prstů na rukojeť zástrčky.
6 Než jsem však milému otevřela, můj milý odbočil jinam. Život ze mne prchal, když ke mně mluvil. Hledala jsem ho, a nenalezla, volala jsem ho, a neodpověděl mi.
7 Našli mě strážci obcházející město, zbili mě, zranili mě, přehoz mi strhli strážci hradeb.
8 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, jestliže najdete mého milého, co mu sdělíte? Že jsem nemocna láskou.
9 Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, ty nejkrásnější z žen? Jaký je tvůj milý, že je nad Miláčka, že nás tak zapřísaháš?
10 Můj milý je běloskvoucí i červený, významnější nad tisíce jiných.
11 Jeho hlava je třpytivé zlato ryzí, jeho kadeře jsou trsy palmových plodů, černé jako havran.