BibleOne

19 Stůj na cestě a vyhlížej, ty, jež bydlíš v Aróeru. Ptej se toho, kdo utekl, a té, která unikla. Zeptej se: »Co se stalo?«

20 Moáb byl zahanben, ztroskotal! Kvilte a úpějte! Oznamte v údolí Arnónu, že Moáb je zahuben."

21 Soud přišel na rovinatou zemi, na Cholón, na Jahasu, proti Méfaatu,

22 proti Díbónu, proti Nebó, proti Bét-diblatajimu,

23 proti Kirjatajimu, proti Bét-gamúlu, proti Bét-meónu,

24 proti Kerijótu a proti Bosře i proti všem městům moábské země, vzdáleným i blízkým.

25 "Moábův roh byl odseknut, jeho paže roztříštěna, je výrok Hospodinův.

26 Opojte ho, protože se vyvyšoval nad Hospodina! Moáb se udáví svým zvratkem, také on bude na posměch.

27 Což tobě nebyl Izrael na posměch? Byl snad dopaden mezi zloději, že potřásáš hlavou, kdykoli o něm mluvíš?"

28 "Opusťte města, usaďte se na skalisku, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí nad samou propastí.

29 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o jeho domýšlivosti, o pyšné jeho povýšenosti, o jeho nadutém srdci.

30 Já znám, je výrok Hospodinův, jeho zpupnost, k ničemu nejsou jeho žvásty, k ničemu není, co dělají.

31 Proto kvílím nad Moábem, kvůli celému Moábu úpím, nad muži Kír-cheresu se bude lkát.

32 Pláču nad tebou, sibemská vinná révo, víc než jsem plakal nad Jaezerem! Tvé úponky pronikly za moře, až k moři, Jaezeru, dosahovaly. Na tvou letní sklizeň i na tvé vinobraní vpadl zhoubce.