BibleOne

26 Nevezmou z tebe úhelný kámen ani kámen do základů, budeš věčně zpustošeným místem, je výrok Hospodinův.

27 Vztyčte v zemi korouhev, zatrubte mezi pronárody na polnici, posvěťte proti němu k boji pronárody, svolejte proti němu království Ararat, Miní a Aškenaz. Ustanovte proti němu úředníky, vyveďte koňstvo jako roje kobylek.

28 Posvěťte proti němu k boji pronárody, krále médské, místodržitele a všechny zemské správce i všechny země jimž vládne.

29 Země se bude třást a svíjet bolestí, neboť Hospodin povstal proti Babylónu a zamýšlí proměnit babylónskou zemi ve zpustošený kraj bez obyvatele.

30 Babylónští bohatýři ustanou v boji a usadí se na nepřístupných vrcholcích skal, jejich bohatýrská síla vyschne, budou jako ženy. Jejich příbytky budou vypáleny, závory Babylóna budou rozraženy.

31 Běžec se bude potkávat s běžcem, posel se bude potkávat s poslem, aby babylónskému králi podali zprávu, že okraj jeho města je dobyt,

32 že byly zabrány brody, že i to rákosí spálili ohněm a bojovníci že jsou naplněni hrůzou."

33 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: "Dcera babylónská je jak humno v čase, kdy se dusá. Ještě maličko, a nastane jí čas žně.

34 »Stravuje mě, ve zmatek mě uvedl Nebúkadnesar, král babylónský. Odložil mě, nádobu vyprázdněnou, chtěl mě spolknout jako drak, naplnil si břicho mými rozkošemi, teď mne odhodil.

35 Násilí spáchané na mně a mém těle padni na Babylón,« praví ta, jež sídlí na Sijónu. »Moje krev na kaldejské obyvatele,« praví Jeruzalém."

36 Proto praví Hospodin toto: "Ujmu se tvé pře, vykonám za tebe pomstu, jeho moře vysuším, zasáhnu suchem jeho prameny.

37 Babylón bude hromadou kamení, domovem šakalů, bude k úděsu a posměchu, bez obyvatele.

38 Společně budou řvát jak mladí lvi, skučet jako lví mláďata.

39 Až se rozpálí, uspořádám jim hostinu, opojím je tak, že se rozjaří, ale pak usnou spánkem věčným a neprocitnou, je výrok Hospodinův.