61 Slyšel jsi, Hospodine, jak mě tupí, všechny jejich záměry proti mně, Pláč 3:61 62 řeči mých odpůrců i o čem uvažují proti mně každého dne.
63 Popatř: ať sedí nebo stojí, posměšně si o mně popěvují.
64 Podle zásluhy jim odplať, Hospodine, podle skutků jejich rukou.
65 Ponech jim zavilé srdce, to bude tvá kletba na ně.
66 V hněvu je pronásleduj, dokud je nevyhladíš zpod nebes, Hospodine.
Pláč, kapitola 4
1 Jak zčernalo zlato, změnil se jasný zlatý třpyt! Svaté kameny leží rozmetány po nárožích všech ulic.
2 Vzácní synové Sijónu, cenění nad ryzí zlato, jak jsou pokládáni za hliněné džbány, vyrobené rukou hrnčíře!
3 I šakalí matky podají prs, kojí svá mláďata, dcera mého lidu je však krutá jako pštrosové na poušti.
4 Kojenci se žízní lepí jazyk k patru, pacholátka prosí o chléb, a nikdo jim nenaláme.
5 Ti, kdo jídali lahůdky, budí úděs na ulicích. Ti, kdo byli chováni v purpuru, válejí se v hnoji.
6 Větší byla nepravost dcery mého lidu nežli hřích Sodomy, která byla podvrácena v okamžení, aniž ji zasáhla ruka.
7 Její zasvěcenci byli čistší než sníh, bělejší než mléko, brunátnější nad korály, jejich žíly byly jako safír.
8 Avšak nyní jejich postava potemněla víc než saze, na ulicích je nepoznají, na kostech se jim svraštila kůže, vyschla, až byla jak dřevo.
9 Lépe jsou na tom skolení mečem nežli skolení hladem, ti, kteří vykrváceli probodeni, než ti, kdo zemřeli pro neúrodu pole.