BibleOne

22 "Lidský synu, copak to máte za pořekadlo o izraelské zemi: »Dny uběhnou a každé vidění selže«?

23 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Učiním konec tomuto pořekadlu, už je v Izraeli nebudou říkat. A promluv k nim: Blízko jsou dny, kdy se splní všechna vidění.

24 Už nebude uprostřed izraelského domu žádné šalebné vidění a lichotivá věštba.

25 Když já Hospodin promluvím, mluvím slovo, které se splní bez odkladu. Za vašich dnů, vzpurný dome, mluvím slovo a také je splním, je výrok Panovníka Hospodina."

26 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

27 "Lidský synu, hle, izraelský dům říká: »Vidění, které on vidí, se splní za mnoho dnů; on prorokuje pro vzdálené časy.«

28 Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Už nebude odloženo žádné mé slovo. Promluvím slovo a ono se splní, je výrok Panovníka Hospodina."

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

2 "Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují sami od sebe. Řekni těm, kteří prorokují podle vlastního srdce: Slyšte slovo Hospodinovo!

3 Toto praví Panovník Hospodin: Běda bláznivým proroků, kteří následují svého vlastního ducha, ale pranic neviděli.

4 Jako lišky ve zříceninách jsou tvoji proroci, Izraeli.

5 Nenastoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď izraelského domu, aby obstál v boji v den Hospodinův.

6 Jejich vidění je šalba a jejich věštba lež. Říkají: »Výrok Hospodinův«, ale Hospodin je neposlal, a přece čekají na potvrzení slova.

7 Copak jste neviděli šalebná vidění a nezvěstovali lživou věštbu? A přece říkáte: »Výrok Hospodinův«, přestože jsem já nepromluvil."