BibleOne

17 A vykonám na nich velkou pomstu, v rozhořčení je potrestám. I poznají, že já jsem Hospodin, až na nich vykonám svou pomstu."

1 V jedenáctém roce, prvního dně měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

2 "Lidský synu, protože Týr o Jeruzalému říká: »Ha, je rozbit, on, vrata národů, otevřel se mi vstříc, naplním se tím, co je v troskách«.

3 Proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Týre, přivedu na tebe mnohé pronárody, jako když moře přivádí svá vlnobití.

4 Zničí hradby Týru, zboří jeho věže; i prach z něho smetu, učiním jej holou skálou.

5 Staneš se místem v moři, kde se suší sítě. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina, lupem pronárodů se stane.

6 Jeho dcery, které jsou na poli, budou povražděny mečem. I poznají, že já jsem Hospodin."

7 Toto praví Panovník Hospodin: "Hle, od severu přivádím na Týr Nebúkadnesara, krále babylónského, krále králů, s koni, vozy a jezdci, a shromáždění početného lidu.

8 Tvé dcery na poli povraždím mečem. Zřídí proti tobě obléhací valy, navrší proti tobě násep, postaví proti tobě pavézy.

9 Beranem bude bušit do tvých hradeb, tvé věže rozmetá svou zbrojí.

10 Pokryje tě prach, zvířený spoustou jeho koní, tvé hradby se budou otřásat rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až vstoupí do tvých bran, jako se vstupuje do poraženého města.

11 Kopyta jeho koní zdusají všechny tvé ulice, tvůj lid povraždí mečem, posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem.

12 Ukořistí tvé jmění, uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a rozmetají tvé skvělé domy; tvé kamení, dříví i prach svrhnou do vod.

13 Učiním přítrž hluku tvých písní, už se nebude rozléhat zvuk tvých citar.