2 "Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin: Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: »Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří.« Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské!
3 Hle, jsi moudřejší než Daniel, nic tajného se před tebou neutají.
4 Svou moudrostí a rozumností ses domohl blahobytu, do svých pokladnic jsi získal zlato a stříbro.
5 Množstvím své moudrosti a svými obchody jsi rozhojnil svůj blahobyt a pro ten tvůj blahobyt se tvé srdce stalo domýšlivým."
6 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Protože své srdce vydáváš za srdce božské,
7 hle, přivedu na tebe cizí, kruté pronárody; na krásu tvé moudrosti vytasí své meče, znesvětí tvou skvělost.
8 Spustí tě do jámy, zemřeš smrtí skolených v srdci moří.
9 Budeš ještě prohlašovat: »Jsem Bůh«, před tím, kdo tě zabije? Jsi člověk, a ne Bůh, jsi v rukou těch, kdo tě skolí.
10 Zemřeš smrtí neobřezanců, rukou cizáků. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina."
12 "Lidský synu, začni žalozpěv nad týrským králem. Zapěj o něm: Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný.
13 Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen.