BibleOne

11 I ty se opojíš a budeš omámeno. I ty budeš hledat záštitu před nepřítelem.

12 Všechny tvé pevnosti však budou jako fíkovníky s ranými plody: až se jimi zatřese, spadnou do úst tomu, kdo je chce jíst.

13 Tvůj lid uprostřed tebe jsou baby. Brány tvé země se dokořán otevřou tvým nepřátelům, tvé závory pozře oheň.

14 Navaž si vodu, než budeš obleženo! Zpevni svá opevnění! Šlapej jíl, hněť hlínu, chop se formy na cihly!

15 Oheň tě tam pozře, vytne meč, pozře tě jako brouci. Byť vás bylo spousta jako brouků, byť vás bylo spousta jako kobylek,

16 byť tvých překupníků bylo víc než nebeských hvězd, brouci se vykuklí a odlétnou.

17 Tvoji strážci jsou jak kobylky, tvoji úředníci jak hejna sarančat: v zimním čase zalezou do škvír zídek, ale jak vysvitne slunce, ulétnou a nevíš, kam se poděly.

18 Již dřímou tvoji pastýři, asyrský králi, ulehli tvoji vznešení. Tvůj lid je rozehnán po horách, nikdo jej neshromáždí.

19 Nikdo neošetří tvé těžké poranění, bolestná zůstane tvá rána. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají nad tebou v dlaně. Vždyť na koho nedoléhala bez přestání tvá zloba?

1 Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk.

2 Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ.

3 Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry.

4 Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno.

5 Pohleďte na pronárody, popatřte! Ustrnete údivem nad tím, co vykonám za vašich dnů. Nebudete věřit, až se o tom bude vypravovat.