7 A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština. Zacharjáš 5:7 ⿻ 🔗 8 Řekl mi: "To je Svévole", mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem.
9 Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe.
10 Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Kam chtějí tu éfu dopravit?"
11 Odvětil mi: "Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec."
Zacharjáš, kapitola 6
1 Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, mezi dvěma horami vyjíždějí čtyři vozy. Ty hory byly měděné.
2 V prvém voze byly zapřaženi ryzáci, v druhém vraníci,
3 v třetím bělouši a ve čtvrtém grošáci, statní koně.
4 Obrátil jsem se na posla, který se mnou mluvil, a otázal jsem se ho: "Co to znamená, můj pane?"
5 Posel odpověděl a řekl mi: "To vycházejí čtyři nebeští duchové, kteří stojí před Pánem celé země."
6 Vraníci vyjíždějí do severní země. Po nich vyrazili bělouši, zatímco grošáci vyjeli do země jižní.
7 Ti statní koně tedy vyrazili ve snaze projet křížem krážem zemi, neboť posel řekl: "Projeďte zemi křížem krážem." I projížděli zemí.
8 Pak na mne zvolal a promluvil ke mně: "Pohleď, ti, kteří vyjeli do severní země, uklidnili mého ducha, co se severní země týče."
9 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo
10 o převzetí darů od přesídlenců, od Cheldaje, Tóbijáše a Jedajáše: "Onoho dne přijdeš, vejdeš do domu Jóšijáše, syna Sefanjášova, kam oni přišli z Babylóna,