BibleOne

2 Když přišla sobota, počal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: „Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama!

3 Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?" A byl jim kamenem úrazu.

4 Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě."

5 A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.

6 A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil.

7 Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy.

8 Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku;

9 aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.

10 A řekl jim: "Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.

11 A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach svých nohou na svědectví proti nim."

12 I vyšli a volali k pokání;

13 vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

14 Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly."

15 Jiní pak říkali: "Je to Eliáš!" A zase jiní: "Je to prorok - jeden z proroků."