BibleOne

41 Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.

42 Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.

43 A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.

44 Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.

45 Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.

46 Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.

47 Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.

48 Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: "Synu, co jsi nám udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali."

49 On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?"

50 Ale oni jeho slovu neporozuměli.

51 Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.

52 A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.

1 V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně,

2 za nejvyššího velekněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.