BibleOne

8 On mu odpověděl: `Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím.

9 Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit´."

10 V sobotu učil v jedné synagóze.

11 Byla tam žena, která byla stižena nemocí už osmnáct let; byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit.

12 Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: "Ženo, jsi zproštěna své nemoci" a vložil na ni ruce;

13 ona se ihned vzpřímila a velebila Boha.

14 Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní."

15 Na to Pán odpověděl: "Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet?

16 A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?"

17 Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal.

18 Řekl: "Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám?

19 Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích."

20 A dále řekl: "K čemu přirovnám Boží království?

21 Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až všechno prokvasí."