BibleOne

22 Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.

23 Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.

24 To bylo ještě před Janovým uvězněním.

25 Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.

26 Přišli k Janovi a řekli mu: "Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu."

27 Jan odpověděl: "Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.

28 Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.

29 Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.

30 On musí růst, já však se menšit.

31 Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky,

32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

33 Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.

34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.