10 spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte;
11 soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.
12 Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli.
13 Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
14 On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
15 Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
16 Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte."
17 Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: "Co znamenají slova `zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte´ a `odcházím k Otci´?"
18 Říkali: "Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví."
19 Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: "Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?
20 Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy se budete rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost.
21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.
22 I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme.