BibleOne

52 Ale učedníci byli naplnění radostí a Duchem svatým.

1 Totéž se stalo v Ikoniu: Pavel a Barnabáš vešli do židovské synagógy a mluvili tak mocně, že uvěřilo mnoho Židů i Řeků.

2 Avšak ti židé, kteří neuvěřili, pobouřili pohany a vyvolali jejich nenávist proti bratřím.

3 Přesto tam Pavel a Barnabáš dost dlouho zůstali a přes všechny překážky mluvili o Pánu; a Pán dosvědčoval svou milost tím, že jim dával moc konat znamení a zázraky.

4 Obyvatelstvo města se rozdělilo: jedni byli při židech, druzí při apoštolech.

5 Pohané i židé se svými představiteli se chystali apoštoly ztýrat a ukamenovat.

6 Ti se o tom dověděli a uprchli do lykaonských měst Lystry a Derbe i okolí.

7 Ani tu nepřestali kázat evangelium.

8 V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil.

9 Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,

10 řekl mocným hlasem: "Postav se zpříma na nohy!" A on vyskočil a chodil.

11 Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: "To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!"

12 Barnabášovi začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil.

13 Dokonce kněz Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.