BibleOne

17 jak je psáno: `ustanovil jsem tě za otce mnohých národů´. Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není.

18 On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal `otcem mnohých národů´ podle slova: `tak četné bude tvé potomstvo´.

19 Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo - vždyť mu bylo asi sto let - i na to, že Sára již nemůže mít dítě;

20 nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě,

21 že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil.

22 Proto mu to `bylo počítáno za spravedlnost´.

23 To, že mu to `bylo počítáno´, nebylo napsáno jen kvůli němu,

24 nýbrž také kvůli nám, jimž má být započteno, že věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána,

25 jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.

1 Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,

2 neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.

3 A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost,

4 z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje.

5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.