BibleOne

37 Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.

38 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,

39 ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém,

2 že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci.

3 Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím.

4 Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,

5 jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen.

6 Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,

7 ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž `z Izáka bude povoláno tvé potomstvo´, to jest:

8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.

9 Slovo zaslíbení zní takto: `V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.´

10 A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka;

11 ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto